Karlovy Vary jsou už staletí známé díky svým jedinečným léčivým pramenům, za kterými se sjíždějí lidé z celého světa. Pekelná voda tryskající z hlubin země byla dlouhé roky záhadou, ale pak se z ní stala největší deviza západočeského města, která pravidelně ulevuje nespočtu pacientů. Klíčem k tomu je její jedinečné chemické složení. To nám popsal a objasnil místní hydrogeolog Tomáš Vylita. A zároveň nastínil, jak mohlo dojít k tomu, že právě v tomto krásném údolí se objevil takový jedinečný přírodovědný úkaz.
„Z historických dokumentů víme, že na území města vyvěralo celkem přes 270 pramenů. Některé jsou tu s námi staletí, některé zanikají a jiné se zase objevují.“
Proč jsou karlovarské prameny tak výjimečné?
Nepříliš “učesaně” se dá odpovědět, že jsou zcela ojedinělé kombinací svých fyzikálních, fyzikálně-chemických a chemických vlastností. Ve světě jsou teplejší prameny, silněji mineralizované podzemní vody, rovněž doprovázené plynnou složkou, s vyšším tlakem, ale karlovarská terma je zcela unikátní vícesložkovou směsí jak z hlediska geologického, tak chemického. Při hodnocení jejího významu pro lidstvo si však musíme připomínat i mnohasetletou a velmi úspěšnou léčebnou tradici a skutečnost, že právě tato terma byla (a stále je) spolu s místem svého výstupu k povrchu středem pozornosti až neuvěřitelně dlouhé řady přírodovědců, lékařů a historiků.
Čím to je, že valná většina zřídel ve městě je horká?
Teplota karlovarských pramenů je velmi vysoká (až 73,4 °C) a souvisí spolu s jejich dalšími výjimečnými vlastnostmi s vývojem oherské riftové struktury, na jejíž zlomové poruchy je výstup proplyněné termální vody vázán. Oherský rift je zónou zemské kůry oslabenou anomálním tepelným tokem, s výstupem plynného CO2 ze zemského pláště, s terciérním a velmi mladým kvartérním vulkanismem a se seismickou aktivitou. Naše krajina je neobyčejná, jedinečná, bohatá. Měli bychom si jí vážit, nebo lépe – musíme si jí vážit, protože náš dosavadní vztah k ní je hodný přísné kritiky.
Dějiny města jsou plné neplánovaných výbuchů Vřídla, ale i drobných vývěrů různých menších pramenů. Kolik takových nečekaných vývěrů se ročně objeví a jsou vůbec takové prameny pitné?
Průvaly termální vody do řečiště Teplé, zvané výbuchy Vřídla nebo divoké vývěry termy v nejnižších polohách jejího úzkého a poruchami zemské kůry silně ovlivněného údolí, jsou pro vývěrovou zónu karlovarské zřídelní struktury charakteristické. I tím se zdejší termy liší od “zbytku světa”. Nejstarší písemné zprávy máme od Fabiana Sommera a vztahují se k roku 1509, proplyněná terma v zhruba dnešním složení však v prostoru od Vřídla po Zámecký vrch vyvěrá minimálně 230 000 let. Vzhledem k tomu, že tento údaj pochází z analýzy zřídelních sedimentů způsobujících zarůstání výstupních cest termy blíže zemského povrchu, je jasné, že naše paměť obsáhne jen zcela nepatrnou část přírodní historie zdejších pramenů. Od okamžiku hlubšího zachycení termy pod povrchem v roce 1982 je průvalů termy významně méně. Několik nových divokých vývěrů horké vody či výronů plynného oxidu uhličitého se však ve vývěrovém centru objeví každý rok, několik jiných pak zase zaniká. Sledujeme je, jejich voda je stejná jako voda Vřídla nebo jiných pramenů, veřejnosti jsou však ukryty.
Jak moc ovlivňuje přítomnost lidí prameny a jejich činnost? Máme na ně negativní vliv, nebo si prostě v klidu vyvěrají bez ohledu na dění kolem?
Karlovarská zřídelní struktura je sice hluboce zakotvena v prostředí budovaném granitickými horninami karlovarského plutonu, jednoho z plošně rozsáhlých intruzivních těles západních Čech, ale i tak je nutné ji velmi pečlivě chránit. Chránit ji před sebou samými musíme nejen ve vývěrové zóně, kde je její ovlivnění např. nebezpečnými látkami či zásahy do horninového prostředí spojenými s otřesy a vibracemi bohužel nejsnazší, ale i v zóně infiltrační a tranzitní, tedy i v nelázeňských částech Karlových Varů a v jejich překvapivě širokém okolí. Velmi hluboký původ termy s sebou totiž nese i riziko velmi opožděné reakce její zřídelní struktury na lidské aktivity, významně pomalejší a opožděnější reakce, než je tomu třeba u globální klimatické změny. Až naše struktura na naši hloupost zareaguje, bude to bohužel reakce nevratná a trvalá.
„Nepochybuji o tom, že prvním objevitelem léčivé hodnoty karlovarských pramenů byla zvířata.“
Jaký je rozdíl mezi jednotlivými prameny? A kolik jich vlastně je?
Rozdíly mezi prameny jsou jak fyzikálně-chemické, tak chemické, liší se teplotou, proplyněním, mírně i celkovým obsahem rozpuštěných látek a rozdíly jsou dokumentovány v koncentracích podřadných a stopových látek. Základní hydrochemický typ vody je však u všech stejný. Pramenů je dnes kolem osmdesáti, ne všechny jsou však přístupné veřejnosti a jen některé jsou určeny pro pitné kúry a další procedury.
Přečtěte si více v tištěném průvodci Vary Guide.
foto: Lenka Průcha