Léta se ukrýval jen v potrubí, které rozvádí termální vodu do karlovarských lázeňských hotelů. Teď je známý i ve světě – karlovarský vřídlovec, který vzniká usazením horkého vřídelního pramene. Právě tato, na první pohled nenápadná odrůda aragonitu nacestovala tisíce kilometrů až do vzdálené Dubaje, kde se stala součástí světové výstavy Expo 2020. Obřímu úspěchu ale předcházela dlouhá cesta.
Tomáš Vylita, hydrogeolog, balneotechnik: „Vřídlovec byl vždycky takovým znamením pro Karlovy Vary, byl zde až do roku 1600 těžen u kostela Máří Magdalény, protože první lidé nepřišli za vodou, ale za stavební surovinou – za vřídlovcem.“
Zhruba od poloviny 18. století do poloviny 19. století se u Vřídla formovalo a neustále zdokonalovalo řemeslo, které se zabývalo sestavováním takzvané karlovarské mozaiky. Za několik generací se karlovarští výrobci svým umem okolo roku 1880 zařadili mezi vyhledávané umělce svého řemesla. Jenže po druhé světové válce s odsunem německého obyvatelstva odešli i nenahraditelní odborníci, kteří se jako jediní vyznali ve zpracování a využití této suroviny. A tak řemeslo na několik let zaniklo.
Na jeho tradici se podařilo navázat až po několika desítkách let. S nápadem oprášit roky staré řemeslo přišla karlovarská patriotka Dominika Bártová (autorka Vary Guide) ve spolupráci se studenty ateliéru D2 Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze pod vedením uznávaných designérů Romana Vrtišky a Vladimíra Žáka.
Vladimír Žák, designér a vedoucí ateliéru D2, člen skupiny Vary Guide: „Náš ateliér D2 měl v podstatě za úkol zpracovat a najít novou polohu tohoto úžasného materiálu a hlavně najít využití na současném trhu.“
Musel se ale také najít někdo, kdo by s tak drahocennou odrůdou dokázal pracovat. Byl jím až Jakub Vorel, jediný umělecký kameník, který se tomuto řemeslu dnes věnuje. Tvořit z vřídlovce je podle něj rarita.
Jakub Vorel, umělecký kameník: „Je to jediný vodní kámen na světě, který se dá opracovat a vyleštit.“
Jen málokdo by si uměl představit, že z takové hmoty vzniknou nakonec tak unikátní exponáty, které karlovarský vřídlovec proslaví po světě. Když se ale spojí kreativní nápad čtveřice studentů a šikovné ruce Jakuba Vorla, můžete si s nimi dokonce ozdobit váš interiér. Takhle pak vypadá výsledek. No uznejte sami.
Šperkovnice Swan – design Daniela Dvornická, materiál nerez, zlato, vřídlovec
„Vřídlovec je vykopaný poklad, do kterého si člověk může uložit své šperky.“
Tácy Aragonite Plates – design – Sára Svobodová, materiál vřídlovec
„V podzemí jako kmen stromu narostl, hleď, jak se vyjímá.“
Vázy Aragonite Vases – design Sára Svobodová, materiál vřídlovec a sklo
„Za toku vody, drže v prstech květ, paprsek slunce čeká.“
Stolní osvětlení Pipelight – design Matěj Dejmek, materiál ocel a vřídlovec
„Rýžováním se vřídlovec nezískává.“
Suvenýry Hroši – design: Klára Němečková, materiál vřídlovec
„Zdálo se mu jedině a pouze o hroších. Bylo jich asi tak šest. Odpočívali v líně tekoucí řece, která jim omývala velká hladká záda. Scénu podbarvoval jakýsi bzukot, zvuk bahnité věčnosti. Hroši se k němu malátně otáčeli a vrtěli legračníma ušima. Pokaždé se tomu zachichotal a pak se probudil…“ Shaun Tan/ Příběhy vnitřního města
Žádná fotografie se ale nevyrovná požitku, který budete mít, když je uvidíte naživo. To je nyní možné pouze na jediném místě v Karlových Varech, v kavárně Bonjour. Potěšit tak můžete nejen oko, ale i vaši chuť, například u dobré kávy. Pokud byste se toho o karlovarském vřídlovci chtěli dozvědět ale ještě více, pak si nezapomeňte poslechnout rozhovor zakladatelky skupiny Vary Guide Dominiky Bártové pro Český rozhlas.
Foto: Karlovyvary.cz, Tomáš Brabec
